SIBIŘANCE

Tys nezřela dřív štíhlé palmy stát

nad džunglemi, kde opic stáda svistí,

tys neviděla zénit slunce plát

na věčně zelené a dětsky mladé listí.

Tys neviděla bělost Esplanád

nad mořem nehnutým a banány a dýmy

kadidel posvátných, kdy v kokosový sad

gong hučí výkřiky a echy bronzovými.

Tys neviděla dříve ryby hrát

nad zátokami tancem slunce, síly,

a neviděla slony ubíhat

od pramenů, kde dlouze vodu pili.

A přec v tvých žilách dávno cítím vlát

cos jako prales, džungle, moře, palmy.

Když líbáš, probouzí se v tobě Asiat,

jenž všechen žár i všechnu něhu dal mi.