SIBYLLINY KNIHY...

Tak v mysli s bolestí probírám svoje žití:

Jak mnoho moh’ jsem žít, a jak jsem málo žil!

Jak mnoho mohl jsem v životě, v světě býti,

a jak jsem zde jen přece málo byl!

Co stalo se, už nelze odestáti,

co učiněno, nelze odčinit;

co minulo, to víc se nenavrátí,

dnes lze jen litovat a beznadějně snít.

Má každý tvor svůj čas zde vyměřený,

co hřivnu svou – a na tom záleží,

jak hřivnou tou, ať větší, menší ceny,

dle svého prospěchu a cíle naloží.

Jak jdeš – už určuješ. Jsi v cestě omezený

vším, čím šel’s dřív –

a každý čin tvůj má zas nový vliv,

v okolí, v tobě nové tvoře změny.

Jak knihy Sibylliny oddíly jsou žití,

ty nelze nikdy dosti zaplatit –

čím víc jich necháš marně uhořeti,

tím za zbylé víc Osud bude chtít!