Šička.

By Alois Škampa

Jen zřídka sama na ulici

se zrakům našim objeví.

Cel její svět je strojek šicí

a v práci nezná úlevy.

Ty líce její jsou tak bledé

jak čistý kvítek lilije,

to velké její oko hnědé

se často rosou zalije!

Pouť žitím as jí není sladkou –

vždyť macochu má chuďas matkou,

a doma všem je popelkou...

Jen ve svátek má radosť vroucí,

a rdí se – když ji potkám jdoucí

ku Františkánům na „velkou“!