SIESTA

Plavé pivoňky nyjí pod mými okny.

Na snění pohovce přemítám.

Z modřínového loubí

vychází nahá, ztepilá žena

s pohledem bázlivé rajky,

s vlasy jak sluneční hedváb,

s šíjí jak potok mléka,

s prsy z živého stříbra.

Pousmívám se.

Chýlí se ke mně,

trhá s rtů mých stydlivě zardělé lístky