SIESTA.

V siestě své odpolední

tak jsem včera snil:

Milá, zlaté oči zvedni,

bych zář zachytil...

Sevři mne náručí žhoucí,

ptej se: máš mne rád?

a uslyšíš srdce tlouci:

musím milovat.

Dej mi rtů svých oheň živý,

prsů bílý květ,

dej mi všecky vzácné divy

svých dvaceti let.

Všecku svoji lásku dej mi,

všecku lásku vem'

a tu něžnou víru přej mi,

že's mým osudem.