Siesta.

Truchlé žáry záříjových dní

bez síly a vášně plamene.

Všude ticho. Pták na větvi sní

o Jaru ve vlasti vzdálené.

Chvílí vítr v stromech šelestí

smutně tak, jak květy na hrobech.

Srdce mé své žhavé bolesti

v podzimních zas hořkých spřádá snech.