Síla k žití.

By Jaroslav Vrchlický

Ach, stokrát zdrcena a stokrát sklána,

a stokrát zdeptána a oplakána,

rci, odkud vracíš se vždy nám?

Svit jara dostačí a úsměv jara,

a zas to všecko svítí, plane, hárá,

a mrtvý Lazar dává výhost tmám.

A žíti! Žíti! Zas kol všecko volá,

pták, první květ, na vodě dálná kola...

Ach, cítím, žiju, když tě v srdci mám.