Síla živlů.

Někdy živel se živlem bojuje:

Jindy přátelsky se spojuje.

V zem se voda, teplo i vzduch vtírá:

Kámen i hlína světlu se zavírá.

Po vše časy oheň větru pomáhá:

Voda plamen hasí, než se zmáhá.

Kapka kapku před sebou tlačí:

Hnáti mlýn vody síla stačí.

Potok teče, tiše plyne,

Dokud rovinou se řine:

Přes kamínek vlnka skočí,

V hlubině vír se do kola točí.

Řeka se přes úskalí

Proudem vlní a valí;

Lijavec hlínu s kopce hrne,

Kamení v řečiště vrhá,

Břehy a hráze trhá;

Nad silou živlů člověk trne.

Vítr je s vodou v sile stejný;

Ženeť i lodě, žene i mlejny.

Vichřice stromy kácí,

Ohrady boří, lesy zvrací.

Stlačený vítr má sílu větší,

Střelba to z větrnice svědčí.

Pára slabá se býti zdá,

Stlačena jest ale přesilná;

Sto vozů za sebou snadno táhne,

Nic její silu nepřesáhne.

Paroloď v bouři přímo teče,

Plachetní koráb za sebou vleče.