SÍLA

Mít sílu za dva v žití společném,

když od zlého se člověk oprostí –

tak lehké je. Mít sílu za tisíc,

když sám je v žití, hořkou nutností.

Je život ve dvou tichý příbytek,

kam měkké látky věsí na dveře

laskavý cit a hebká pro dotek

vztažená dlaň tě čeká v důvěře.

Tam nerozdaná síla střádá se,

jsouc silna láskou. O samotě však

ze síly srdce brzy vydá se.

Zde v boji ztratíš kus, tam v úsměvu,

bys slzu zakryl, když ti duše štká

a život nutí dát se do zpěvu,

i když se s pochopením nepotká

tvá smutná píseň. – Sílu za dva mít

tak lehké je, když hledí na tě kdos,

kdo zcela tvůj. Tu lehce na ochoz

nejvyšších přání bez námahy jdeš.

Však jsi-li sám, byť s silou za tisíc,

přec v slabost se ti často obrátí,

a s výše pohledíš-li v život svůj,

bázlivou zachvěješ se závratí.