Silhouetta.

By Emanuel Lešehrad

Ta bledá dáma... k ďáblu... jaký střih,

má něžný krok a pohled roztomilý...

Však její oblek jen se v davu mih,

a víc jsem nezřel její profil bílý.

Dnes tomu rok! Je čarokrásný den.

A já tak stojím, kde jsem tenkrát stával,

a zdá se mi, jakoby do oken

mi někdo smutně bílým šátkem mával.