Silvestrova noc.

Ticho! – Dvanáctá bije,

Umírá zvonu hlas;

Na věži sejček vyje,

S časem se snoubí čas.

Starý rok v hrob se sklání,

A burných větrů vání

Jemu vyzvání.

Sirou zem sníh pokrývá

Co bílým příkrovem,

Pláč větrů se ozývá

Nad velikým rovem:

Jedenť zas rok v tichosti

Složil své choré kosti

Ve klín věčnosti.

A na rově se směje

Děťátko spanilé,

A vůkol kvítí seje

Na kosti uhnilé.

I vítej, hosti, vítej,

Ty trud a strast zamítej,

Věnec uplítej!

Sem sklenice! – Nalejte!

Ať krev se rozhřeje,

A vy, bratří, zpívejte,

Ať duch též okřeje.

A péče zžírající

Ochotně ve pěnící

Ztopte sklenici!

S rozveselenou tváří

Pozdravme zas rok nový;

Ať nám všem v jeho záři

Čas zkvete růžový!

Ať trudné prchnou strasti,

A rozhostí se slasti

Po české vlasti!