Šíp Amorův.

Kam chci, tam bodnu, více nebo méně.

Mne rozmar vede, ale rána moje

cit nítí hluboký a žalné boje,

z nichž v muži rozkoš, život vzniká vžene

a něha vzpomínky a blaho touhy.

Tak, básníku, když třeba rozmar pouhý

se tobě látkou hravé písně stane –

kéž celý ideal tvůj přec v ní vzplane!