SIROTA.

By Karel Vojtěch Prokop

K topolům na vršek cesta se točí,

za zídkou pod kříži klidně se dřímá,

navždy tam, matičko, dřímou tvé oči,

a já bych ráda tam dřímala s nima.

Na jasném nebi se hvězdičky lesknou,

hledí, jak celý svět tichounce dřímá,

oči tvé slzou se nezkalí tesknou,

ráda bych matičko, dřímala s nima.