Sirotám boha vírou – vědění,

Sirotám boha vírou – vědění,

za mravnost – milování,

za zbožnost – radování,

modlitbou – mlčení a umění

a smysl prací – meditací,

klaněním – bádání,

za minulost nám přítomnost,

za tradice nám budoucnost,

pravd změna – naše zjevení

a vnuknutím nám – tušení,

heroism – svatostí,

nadšení – naší milostí,

a geniové světci nám,

jest všeho vývoj – očistou,

na místě dogmat – objevy jsou

a za zázraky – pokrok mám,

tajemstvím jsou nám – záhady,

života styl – nám obřady,

za odříkání – vůle činu,

za vůle svobodu jest – mužů volnost, žen,

extasí – krásný sen,

na život právo – místo almužen,

Zrušila rovnost – poddanství,

za kněžství božství – všelidství;

solidarita bratrství

za obcování stínů;

zpovědí hovor s milenkou,

rozhřešením – objetí dvou.

Svůdnice dříve umlčená

nám rovnoprávnou družka žena;

za reliquie – živý strom,

oltáře služebník

jest růží, štěpů zahradník;

museum; hvězdárna mně dóm,

v knihovnách, školách vidím chrám,

hudební síně, obrazárny,

hříšť, lázní, divadel zjev lepotvárný

já za kostely mám.

Chorobince,

sirotčince

a nemocnice zahrad ze šera

mně kynou zjevem kláštera

a sladkou kapličkou

zřím domek dělníka zahrádkou s maličkou,

a krematoř mně za hřbitov

můj urna v květech jizby – rov!

Na místo kříže – v polí pluh,

má mše háj, půlnoc, večer, jitro, samota a luh

má znamení: rovnice, zlatý řez a kruh.

K mému kázání

svatebním o veselí,

příchodu nových lidí,

a něžné smrti kráse,

o tom, co zdá se,

zrak zasněný co vidí,

co člověk celý –

hrom, vichor, jaro, jeseň, ptáče,

smích dětí, mužů hovor, žen úsměvy, stesk pláče

vyzvání.

Mé pokání

jest sebe poznání

a příjímání moje

myšlenky, života jest podoboje

a svátostí

polibků sladkosti,

mu; zákon jasný, laskavý a sladký

jak úsměv milenky, jak oko matky.