Sirotek.

By Adolf Heyduk

Nechce o mně slyšet’ nikdo, ani dbáti,

že rodinkou celou já jsem jen a máti.

Že je můj tatíček ten bledý měsíček,

a moje sestřičky ty malé hvězdičky.

Že ta moje máti s šedivými vlasy

zpomíná si v pláči na ztracené časy.

Na ztracené časy, na ztracená léta,

na hrob jakýs v dálce a na konec světa.