Sirotek.
By Adolf Heyduk
Nechce o mně slyšet’ nikdo, ani dbáti,
že rodinkou celou já jsem jen a máti.
Že je můj tatíček ten bledý měsíček,
a moje sestřičky ty malé hvězdičky.
Že ta moje máti s šedivými vlasy
zpomíná si v pláči na ztracené časy.
Na ztracené časy, na ztracená léta,
na hrob jakýs v dálce a na konec světa.