Sivý den.

Jde od východu sivý den

do zakrytého mlhou kraje,

a západního větru sten

si v stromů zvadlém listí hraje.

To smutný, úzkostný je vzdech

pro niv a luhu květné zdoby,

a s vláhou slznou na křídlech

duch na drahé se spouští hroby. –