Škoda mládí.

Škoda vás, vy mladá léta,

že jsem nebyl ševcem! –

byl bych šídlem oháněl se,

jako rytíř dřevcem.

Byl bych seděl na verpánku,

král jak ve své pýše:

čistou práci, drobné floky,

do zámku i chýše.

Všem bych brával dobrou míru,

– zvláště u těch děvic –

každého však darebáka

tlačil by můj střevíc.

Nikomu bych nepřál smůlu

a do české psoty

ušil bych všem dobrým lidem

z pravé juchty boty!