Školy.

Máme školy, máme domy

k vyššímu vycvičení,

i kde němý, nevidomý

nabývá poučení.

Radostné jest podívání

na ty jaré zástupy,

jak se berou v době ranní

v duchacvičné ústupy;

chvátají tam předychtivi

býti na svém místě v čas,

chvalitebně žádostivi

slyšet učitelů hlas.

V srdci Prahy staréť sídlo

vysokých škol, Karolín;

i Museum, skrovné bydlo

českých Mus a přírodnin,

malý obraz vlasti celé,

staročeské osvěty,

pomník minulosti skvělé

s přítomnosti výkvěty.

Patřme na převzácné zboží,

na památné výtvory,

jak se každým rokem množí; –

těsné jsou již prostory.

A však v bednách nesmí tlíti

Libšteinského poklady,

skvostnější mohouce býti

biblothéky základy.

Vlasti čest nás mocně bádá

stavět šírší Museum,

vtip i ruka Čechů žádá

stálý kříšťálový dům.