SKŘIVÁNEK.

Nad mou hlavou skloněnou

pozapěl skřivánek,

žalostně mi zvěstoval,

že má drahá nyje.

Nauč se, můj skřivánče,

toužebné mé písni,

zaleť s ní tam v milý kraj

k věrně zarmoucené.

Rci jí, že se blíží čas,

kde mi za slzičku

každou pro ni zroněnou,

sladkou dá hubičku;

rci jí, že se blíží den,

kdy za své zpomínky

věneček si vyžádám

z milostné hlavinky.