Skřivánek.

Oko ho nezří, ucho však slyší,

písně jak seje s blankytných výší.

Pozemský prášek operutěný,

křídlama tluče v nebeské stěny.

S jásavou písní ke slunci spěje.

„Ticho!“ zem šeptá, – „skřivánek pěje!“