Skřivánek.

Slunce hle se vlídně směje,

Skřivan vznáší se a pěje,

Písní se tu spanilou

City jeho rozplynou.

V prostřed sadu děva tichá

Po vzdáleném milci vzdychá;

Nad ní tam se, ptáčku, vznes,

Zvěstuj žal jí můj a ples!

Toužebnosti hláskem zpívej,

Pak se v očka jí podívej;

Dej mi zprávu písní svou,

Zda jí slze nekanou!