Skrovný dar.

By Adolf Heyduk

Šumava se probudila,

něha svítá ze zornic,

pták jí zpěvem, kvítí dechem,

perlami jde řeka vstříc.

A co já dám sličné knění?

píseň? ach to skrovný dar:

drobná krůpěj spadší rosou

krás pověčných u pohár.

Kdo ji pozná utajenu

v moři nekonečných něh?

zhyne zlatou muškou v slunci,

zhyne jako v bouři dech!