SLADKÝ SEN.

By Adolf Brabec

Sen sladký skráň mou obestřel

za tklivé noci tiše,

já milku svou jsem mrtvou zřel,

jak letí ke mně s výše.

A krásnější a čarnější

ty byly bledé tváře,

a z očí modrých jasnější

se chvěla nebes záře.

Juž cítil jsem i teplý dech,

kol mojích skrání vanout,

a z ňader bílých těžký vzdech

ve nitro moje kanout.

Však náhle vzešel jasný den

a slunce plálo jasně,

můj zvadnul, zvadnul krásný sen,

jen chudé zbyly básně...