SLAVÍK

Plamenný serafín

se na východě zjevil v letu,

zřel jsem růsti před oknem

věž tureckého minaretu.

Cítím, jak života tok

se přes mne valí do daleka,

já pluji v něm, tonu

a myslím na člověka.

Člověk je divná rostlina,

a svět je nepřehledným sadem,

někdy si slavík zazpívá

pod kosmu vodopádem