SLAVNOSTI JARA.

Slavnosti Jara! Jásá zem, Vesna ji líbá tvůrčím snem,

nadšení dálkou světélkuje jak bludic kouzlo večerem.

V zlomených srdcích schřadlá vášeň na houslích nervů taje v žal:

což nikoho již není, není, by na mne s láskou vzpomínal?

tak teskní v hrobkách Zapomnění, veliké srdce, citlivé –

jitro má písně, květ má rosy, milenci růže krvavé,

za sluncem motýl v touhách vzlétne, světloška s lunou za svým snem,

a zvěsti nekonečné touhy slavíci pějí večerem;

pukají růže, nové lásky nadějí sladkých vzhoří snem,

a jejich ohlas – jako výsměch doznívá v srdci zlomeném...

Ach, tolik krásy, všecko jásá, mízy se chvějí tvůrčím snem,

jen v mrtvém srdci touhy teskní jak stříbro zvonů večerem...