SLAVNOSTNÍ HRA NA UVÍTANOU NOVÉHO MÍSTODRŽITELE KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO

Viděl jsem v žití různé věci,

však Iva jsem viděl jenom v kleci.

Nenarážím tím v žádné míře,

občané věrní rakouští,

snad na erbovní české zvíře.

Lev žije jinak na poušti.

Hrabě, jímž z vůle zeměpána

zem česká má být spravována,

my vítáme tě myslí vděčnou

a netajenou radostí

znajíce ze zkušenosti

tvou náklonnost k nám výminečnou.

Z příchodu mého, milí Češi,

že radujete se, mě těší.

Kdys byl jsem vám sic méně drahý,

a nastavili jste mi nohu

a pak jste děkovali bohu,

když konečně jsem jechal z Prahy.

Byli byste si v onom čase

mohli vzít příklad z vdovy, zrána

i večer která modlila se

za život ukrutného pána,

dobře jsouc vědoma si toho,

že změnou nevyzíská mnoho.

Působil jsem jak nikdo druhý

svou správou u vás bravurní

a jistě nejsem bez zásluhy

o rozvoj v Čechách kulturní.

Já na Borech a na Pankráci

vychoval celou generaci

spisovatelů, výtvarníků,

národovců a realistů,

socialistů, anarchistů –

čert zná ty všechny vaše frakce

a jejich vlastizrádné akce.

Vznešený pane, my se dáme

rozsekat všichni na kousky –

odpusťte, že vám odmlouváme –

s radostí za stát rakouský.

Poslyšte svědky očité,

neboť se mýlit ráčíte.

Když Rakousko šlo potřít Srby,

my mlčeli jsme jako vrby,

ač imunitou chráněni

jsme, co se týče žvanění.

To ku příkladu Irové

jsou zcela jiní štírové.

Ti v parlamentu anglickém

své sympatie projevili

Burům, již s Angličany bili

se na bojišti africkém.

Podobni dobrým hospodyním

budeme házet perly sviním

a budem sypat imunitu

těm, co se tlačí ke korytu.