Slavozpěv.

Palma na bojišti zkvítá,

Bílá holubice lítá,

Vítězoslavní vojáci

Z bojiště se domů vrací

Ozdobeni vavřínem –

Sláva bojovníkům všem!

Rakouský trůn už se bořil,

Maďar zvláštní říš si tvořil,

Němec trhal k Frankobrodu,

Společně se zvali k hodu

Na zabitém Rakousku –

Slovan pokazil jim hru.

Sláva národu Srbskému,

Jenž se proti Hrabovskému

Slavně bránil hned v začátcích,

V strašných svatodušních svátcích;

Kletba Maďaronovi,

Hrabovskému zrádcovi!

Sláva vůdcům Srbských reků –

Budou v nejpozdějším věku

Skvíti se tří Srbů jmena

Hvězdným věncem ozdobená –

Živio Stratimirovič!

Kničanin a Rajačič!

Skví se ve krvavé záři

Bohatýrští hraničaři,

Jako jejich pradědové –

Jsou i oni hrdinové –

Sláva nekonečná jim

Hraničarům udatným!

V jejich čele rytíř stojí

Pevně jako skála v boji,

Jako Bayard bez ouhony –

Zvučte slavně všechny zvony,

Zvučte Jelačičovi,

Horvatskému banovi!

Tisíc let noc Tatry kryla,

Též se bleskem vyjasnila –

Pod Jiskrou jak v minulosti,

Stál tam mužně v přítomnosti

Hurbanem a Štúrem zván,

Mnohý Čech a Moravan.

Důkaz činné lásky dali,

Krev svou cedit neváhali

Za Slovenské drahé bratry,

Oltářem jim byly Tatry,

Obřad svatý slavili,

Oběť Slávě pálili.

Stane se, co stát se musí –

Nahnali dost strachu Rusi

Jakož praví ancikristi,

Jakož hrozní panslavisti –

Ha ha, osud konečně

Přivolal je skutečně!

Sláva Rusům! – – Maďar plesal,

Rakouský trůn jižjiž klesal,

Tu se Rusi přivalili

A Görgeye obtočili,

Zápas počal krvavě,

A skončil se mlhavě.

Sláva buď i Haynau-ovi,

Hromovému vítězovi,

Co blesk mezi vrahy vrazil,

A tím spojení jím zkazil;

Sláva vojsku celému,

Rakouskému, Ruskému!