Slečně P.

Vyšlehlo krásné oko Tvé

ze tmavé řasy záclony,

snad jako luny zlatá tvář

ze šeré mraků opony?

Chvěla se v černém oku Tvém

na vlnách slzy jiskřička,

snad jako v tůni jezera

večerní, tichá hvězdička?

Ó nikoli! Tvé oko plá,

však duše o tom neví nic!

Tys krásná jako orlice,

máš démant v oku – a nic víc!