SLIBY.

Aj, pane Adame

z Valenštejna,

cožpak tak letíte

jak do mlejna?

Odkud a kam,

povězte nám,

dobré, zlé noviny –

mela stejná! – –

– Aj, páni vznešení,

direktoři,

ve Vídni, jářku, to

pěkně hoří,

Ferdinand král,

jakby se bál,

s vámi si skrze mne

pohovoří.

Císařských posílá

plno slibů,

roste jich ve Vídni

jako hřibů.

Tady je mám,

všecky vám dám;

ne žábu lovíte,

ale rybu.

Milost i přátelství

z lásky boží,

jen meče do pochev

ať se vloží.

Tu máte sněm

a všecko v něm,

jářku, ty sliby jsou

dobré zboží. –

Pan Adam dobře prál:

všecko měli,

ba ještě víc toho,

nežli chtěli,

ba ještě víc,

to je co říc’,

až se jim hlavičky

kutálely!