ŠLIK.

Na hradě král Bedřich

hlučné hody dává,

a na Bílé Hoře

svoboda skonává;

skonává a hasne,

rudé slzy roní,

palašem jí Bavor

umíráčkem zvoní.

Už je konec boje,

už je konec seče,

bystřinami s vrchu

česká síla teče;

kdo jí podá těchy,

kdo jí podá léku?

Irčané jsou zbiti,

Uhři na útěku.

Dvojím proudem nazpět

český voj se rojí,

jen Šlik s Moravany

jako skála stojí;

stojí jako hradba,

stojí, nehýbe se –

Tilly s břitkým mečem

porobu jim nese.

A Šlik hrdě k lidu:

„Slyšíte-li, braši,

jak Valoni dušou

drahou volnost naši?

Už mateři vlasti

jako siré vdově –

nabijte si pušky,

buďte pohotově!

A tam! Nevidíte,

v zmetešeném víru

klusající řady

saských mušketýrů?

než déšť jejich kulí

naše řady strhá –

k předu!“... A Šlik mladý

na Němce se vrhá.

Smutné, táhlé zvuky

vánek z dálky vane;

tvář Šlikova hoří,

oko jeho plane:

„Za mnou, bratří,“ volá,

„za mnou pro svobodu!...“

A Šlik, vůdce mladý,

vzdech’ a vázl v vchodu. –

„Pane kapitáne,

pro Bůh, ustaň v střetu,

vykvetla ti náhle

růže na koletu!“

Ale mladý setník

pláštěm prsa halí,

a bubeník víří

a mušketýr pálí. –

„Pane kapitáne,

hlava se ti kloní,

po kabátci dolů

rudá krev se roní!...“

„Nech jen, zavadil jsem

o šat hrotem kordu;

vzhůru jménem Páně

na cizáckou hordu!“

„Pane kapitáne,

divné je tvé zření,

rudá skvrna roste,

to od kordu není...“

Ale mladý setník

chladně k předu míří,

a mušketýr pálí

a bubeník víří.

„Pane kapitáne,

ustaň při útoku,

Tvoje líce bledne,

hasne oheň v oku!“

„Prach mně ve tvář slétl,

hněv mi tepe v skráně –

na Sasíky, bratři,

hurá, jménem Páně!“ –

„Pane kapitáne,

slyšíš? pro spasení,

oko mře a hasne,

to od prachu není,

ruka k ráně sahá,

hruď se divně chvěje,

ale setník volá:

„K předu! K předu! Zle je!“

„Pane kapitáne,

pro živého Boha,

hlava se ti kloní,

zalamuje noha!“

„Nedbám, škoda času,

život vlasti patří...

či nechcete umřít

za svobodu, bratří?“

„Pane kapitáne,

smrt ti po bok kluše!“

„Zahyne-li tělo,

povede vás duše!

Za mnou, za mnou, bratří,

jednoho jsme rodu!. . .“

A Šlik s Moravany

padli za svobodu!