SLOKY MÁJOVÉ.

Jez došuměl a utich’ v olších mlýn,

trať v daleku jak zlatý had se blyští;

kouzelně vlají mlhy ze sítin

a slunce směje se v červánků tříšti –

Kraj jak by dřímal pod sklem růžovým,

hrad v oblak ční a za ním skalin tesy;

stoup’ k nebi výš’ modravý z chalup dým,

zvon večerní se rozezpíval kdesi –

Jde za stádem svým pastýř s pohoří,

a na roh vydutý hrá píseň třesknou.

Nad doubravou už luna v údol zří,

kde rybníky se jako stříbro lesknou –

Žluť pampelišek děti do věnců

na louce vijí sedmikrásek s bělí.

V les vonný mizí kroky milenců.

A máje čarem chvěje se kraj celý!