SLOKY O MLÁDÍ.

By Antonín Sova

Co dostupno, neláká nás.

Jen překonáváním rostem'.

Je tolik tragické krásy

v tom příkazu mládí prostém.

Jen bouřit a valit se temně,

hřmít v nekonečno světů...

Rvát s sebou hráze nízké

a ničeho nedbat v letu.

Zatopit osení chudé,

kraj lidí snah nízkých malý.

Jen obrovské duby a sosny,

jen hory by přečnívaly...

Svým rozlivem bez hrází zkypřit

ty zoufale suché lány.

Až k slunci svůj rozmach stříknout,

vichřicí duchů hnaný...