SLOKY O MOŘI.

Po dlouhé roky, celá léta dlouhá

po moři v dálce vždy se stýská mi,

v dál vábí mne a láká vždy ta touha

v kraj cizí, daleký a neznámý.

A s léty vždy ten žhavý pocit vzrůstal,

jak vězněn byl jsem doma ku práci –

a léta šla, já smuten doma zůstal,

jen v moje sny dál moře burácí...

A touha marná láká, volá, šálí

a divné zvěsti duši vypráví –

Ó širé moře, moře širé v dáli,

jak opíjí tvůj obzor modravý!

A léta přešla – darmo se mi stýská

po krajích dálných, stýská po moři, –

jen jednou moře uviděl jsem z blízka,

teď jen v mých snech dál ke mně hovoří.

Dál marná touha darmo v srdci bolí, –

jen část mé duše sama, beze mne,

jen štěstí mé za moře, hory, doly

šlo, zašlo kdes v té dáli tajemné...