Sloky pro hudbu.

By Jaroslav Kvapil

Chceš-li ještě na chvíli

vzkřísit sen můj spanilý,

nelíbej mé smutné oči –

slzami se zalily!

Slzami jsou zality,

mlhou jsou již pokryty –

do dna duše pálily by

tebe smutné oči ty.

Ale vdechni duši svou,

podnes měkce bělostnou,

v starou onu melodii,

v harmonii srdcí dvou.

V rytmický a snivý rej

mojí touze píseň hrej,

bílou moji mladost z hrobu

na chvíli mi vyvolej.

V akátové aleji,

v bílé květů závějí

naše duše usmířeny

objetím se zachvějí.

Splynou v čistý mládí vděk,

v sliby, jež jsem tobě řek’,

když jsem v letní noci na rty

vtisk’ ti první polibek.

Nemysli, co život vzal,

hrej tu mrtvou píseň dál,

nevzpomínej, že jsem v žití

tebe stokrát oklamal.

Všechno to, co štěstím zveš,

oklamal jsem v sobě též –

nevzpomínej srdce mého,

až tu píseň dohraješ!