SLOKY TVŮRČÍ.

Psát básně, myslíš, že jest kratochvíl,

snu měnivého marné šálení?

Jak mýlíš se, můj dobrý příteli!

Mně básně psáti, celý žití cíl,

co tvoje shony, kam ti povelí

tvůj osud – věř, se víc to necení,

než básně psát – je psal’s, jak jsi je žil.

V sled na jedno vše vyjde; sebe víc

se snaž a namáhej v cíl marných dnů,

hrst prachu z všeho zbude jen a nic

a mrzutá tříšť velkolepých snů.

Však sny ty přetrvají, v nich se cítí,

jak lhala skutečnost, jak pravdou bylo sníti.