SLOKY.

Osud svede – čas rozvede

časové jsou neoblomní –

potom třikrát běda tomu,

kdo v čas pravý nezapomní.

Všecko je tak křehké, vratké –

pavučinky šedé sítě.

Pravda: něco protrhne ji,

pavouk-čas ji spraví hbitě.

Jenže někdy z pavučinky

beznadějně potrhané

pavouček se vystěhuje –

běda, komu se tak stane!

Plna sazí, prachu, rmutu

pavučinka potom visí –

Hleď, bys byla mojím „nyní“

ale nikdy, nikdy „kdysi“.