SLOUP V GUMPOLDSKIRCHENU.

Sloup obrovitý stojí u kostela.

Pískovec jeho věky zšedl zcela.

Byl tenkrát asi jiskrný a bílý,

když Římané jej k cestě postavili,

by ukazoval směr a hlásil dálku

pocestným, kupcům, vojům jdoucím v válku.

Pak láska boží naplnila zemi,

a Kristus vítězně šel kraji těmi.

Chrám lásce boží tady postavili

a na náměstí odvlekli sloup bílý.

Svých hříchů odpuštění v chrámě ždali

a pranýřem hřích bližních potrestali.

V sloup kruhy vbili a k nim myslí zbožnou

zloděje vlekli, ženu cizoložnou

i čarodějku starou, která hbitá,

v měsíčních nocech na koštěti lítá –

ten římský pranýř stojí u kostela,

pískovec jeho věky zšedl zcela.

Občané dnešní, historie dbalí,

tabulku s ději jeho na něj dali.