Slovanská lípa.

Na slovanské lípě

roste mnoho snětí,

a my jedné matky

slovanské jsme děti.

Mnohá větev suchá,

mnohá nalomená,

ale lípa stojí

vzdorná, neskloněná.

I ať vichr duje,

blesk se do ní pustí,

ona bude státi,

ona bude růsti.

Vzdor na vzdory světu,

na radost svým dětem,

krásná, silná, velká,

obalena květem!