Sluha služebníkův.

Jakož sami znáte, u pohanů

Ať zajdete v kteroukoli stranu,

Na veškerém světě v šíři, v dáli

Nad národy knížata i králi

Pány jsou a vedou panství svoje:

Kolem nich jsou služebníkův roje. –

Kdož pak velikými u nich slují,

Nad lidmi moc provozují.

Ne tak, učeníci moji, u vás bude

V říši mojí po všem světě všude!

Kdož by mezi vámi velikým chtěl slouti,

Z pánovitosti mu třeba se vyzouti

A býť služebníkem sebe menších bratří,

Nad nimiž mu vlásť a zprávu vésti patří.

Kdož si předním vůdcem bratří býti žádá.

Mile oddávať se bude na úsluhu

Jako sluha všechněch bratří svých a druhů:

Nebo lásky službou v říši mé jest vláda.

Však Syn člověka, jenž sešel s nebes hůry

Na pozemské kraje, doliny a zvůry,

Nepřišel, by lidé sloužili tu jemu,

Ale sám by sloužil lidstvu veškerému

A svůj život, duši svou dal pro spasení

Na výkupu za ubohé pokolení.

A jak na mně, Mistru, příklad máte:

Takť i vy se po mně zachováte,

Věrně kráčejíce šlépějemi,

Jež já zůstavuji na té zemi.