SLUNCE A MĚSÍC

By Jan Neruda

Jeden žije jako měsíc:

sotvaže se trochu sebral,

nabyl trochu plných tváří,

už zas hubne, schne a mizí,

až je suchý jako tříšťka,

ohnutý jak žebrák kmet.

Druhý žije jako slunce:

věčně stejně boubelatý,

plný zlata, plný záře,

usměvavý, spokojený –

nebýt na něm trochu poskvrn,

čert by vzal nás ostatní!