SLUNCE NA ZÁPADĚ.

KAM ty chodíš, slunko zlaté,

kam ty chodíš spat,

když se večer do červánku

kloníš na západ?

Za lesy a za horami

skládáš-li svou skráň,

anebo tě k odpočinku

vítá mořská pláň?

„Za horami jiné hory,

za lesy zas Ies,

a já stále musím dále,

zítra jako dnes.

Jiným lidem, jiným krajům

nesu bílý den,

zatím co vás do náruče

pojal noční sen.

Vy budete dávno spáti,

jiní budou bdět, –

a já oka nezamhouřím,

než se skončí svět.“