Slunce z mořských vod se rodící,

Slunce z mořských vod se rodící,

ohni plný sálajících střel,

teplo, zář a jasno ronící,

aby každý květ svůj podíl měl,

a zas do moře se klonící –

přes hory a přes doly jsem jel

rychlým spěchem osy zvonící,

abych tebe dříve uviděl!

Však jsi také mocný čaroděj;

nelad zimy, smutek severu,

mlhavých a šerých večerů

třpyty prvními, jichž bystrý rej

vlny mořské zlatem pokládá,

v zapomenutí se propadá.