Sluneční den.

Nad městýsem se zlaté slunce smálo,

a vůbec den byl tehdy zářivý;

v zahradách tisíc květů štěstím plálo,

a děti vyšly sobe na nivy.

A celá země jak by kouzlem vzkvetla,

a dívky byly jeden žert a smích;

na bílou chatu holubice slétla,

mdlá holubice bílá jako sníh.

A vzduch byl mdlý a vášnivý a žhavý,

že byl jsem blažen skoro k závrati,

a zlaté sny se chvěly kol mé hlavy,

a skřivana jsem slyšel jásati.