Slunečnice.

Když na východě zoře vzplane,

mši slouží slunečnice zlaté

a slunce jitřní zář jim kane

do duše vroucím citem jaté.

Démanty rosy obetkané

monstrance květů sluncem vzňaté

vznášejí k nebi – sadem vane

dech zbožnosti jak při mši svaté.

Kolkolem vládne ticho slavné

a lilije a klasy travné

pokorně čela k zemi chýlí.

Jak kaditelny růže dýší

a s vůní jich z mé duše k výši

modlitby díků k slunci pílí.