Slunné doby.

Pějí ptáci polem, lesem:

„Víte, lidé, co vám nesem?

noviny;

přišly slunce teplé doby,

vše se směje, krášlí, zdobí:

vrchy, pláně,

luhy, stráně,

křoviny!

Teplí vánci bez únavy,

stříž, kde ještě jaká, taví

v údole;

lesy zvučí, vody hučí,

keře mládnou, sněti pučí,

mízou kypí

jívy, lípy,

topole.

Zlaté slunce líbá nivy,

v nebi divy, v zemi divy;

hvízdá pluh;

brázdy kypří živou mocí,

dni se dlouží, krátí noci,

níž se shýbá

a v tvář líbá

zemi Bůh. –