Slyš, pěnice šedoperá

Slyš, pěnice šedoperá

pěje v keře poupatech,

jakby srdce malé zcela

jarem vyzpívati chtěla

svěžím zvukem písní těch.

Bože, tak jsem druhdy také

zpíval lásce – unik’ čas,

náhodou jen v bujné stráni

ptačí toto rozplakání

v soustrasť jímá oči zas.