Slza.

By František Sís

Suchá slza padá z sinalého oka,

s hořkým úsměvem se vlévá do duše,

jež vypráhlá chtivě v sebe ji hned loká,

hasí žlutý plamen, jenž žíravě kouše.

A bolest dál hoří, bolest dále zpívá –

Duše v zápase zoufání se svíjí –

A slza dál padá, dál nitro rozrývá –

Slza za slzou – kapka za kapkou – zvolna – jistě – ubíjí.