Slzy.

Spi, o spi, mé dítě krásné

po těch slzách, které ještě

na líci ti tkví jak drobné

perly májového deště.

Spi, jen spi, a na ty slzy

nevzpomínej více sobě –

vyliješ jich ještě mnoho,

nežli na vždy usneš v hrobě.

Víc jich bude nežli rosy,

která padá v podvečeru.

Nedej bože, by tvůj celý

život zniknul v jejich šeru.

Nedej bože, aby tvoje

srdce nevinné a svaté

vydrolily tobě tyto

kapky zlé a jedovaté.

Nedej bože, abys někdy

nemělo mi slzy vřelé

pro trápení své i cizí,

pro sebe i pro přítele.

Přeji tobě, dítě drahé,

abys pro druhého lkalo,

ale žalům svým a mukám

ve slzách se ještě smálo.

Čeká na tě dlouhý život,

temný jak pás mlhy šedý,

nežli z očí potrhaných

skane slza naposledy.

Temný na tě život čeká

jak noc černá v šírém moři,

kde jen jedna zlatá hvězda

nad hlavou nám spasně hoří.

Hvězda lásky – která plavce

bouří vede k břehům věčna,

a nám v duši plá a září

jako maják nekonečna.