Slzy.

By Jaroslav Vrchlický

Jdou slzy, jdou ze srdce hloubi,

jak vzácné perly spaly v něm,

bol plavec vyrval je a snoubí

nad skrání tvojí v diadem.

Nech slzy, ať jen dále kanou,

jsouť rosou, která zavlaží,

jsou lékem, ambrosií, manou

a bolest tvou vždy vyváží.

Tam proniknou, kam nelze slovem,

jsou zpovědníky těžkých dum;

má ticho býti nad hřbitovem,

když noc se tulí ke hrobům.