Směje se slunce.

Směje se slunce,

hovoří les;

za klobouk dávám

lechu a vřes;

srdce mi výská,

oko mi blýská –

k sobě mne volá

útulná ves!

Vítám-li ptáky

z dalekých cest,

ráda se hole

chápe má pěst;

srdce mi tluče;

do světa ruče,

vábí mě krásy

májová zvěst.

Zpívejte, ptáci,

za mne v ten čas,

za vás já, zdráv-li

vrátím se zas;

nechať svět leví

našimi zpěvy

záchvěvu srdce,

útěži řas!